Příběh Kytek pod komínem začal dávno předtím, než jsme tu připravili první kávu.

Dům byl postaven v roce 1881. Zpočátku zde fungovala mýdlárna, pro kterou byl postaven také výrazný, 18 metrů vysoký cihlový komín, který místu dominuje dodnes.

Další kapitola se začala psát na počátku 20. století. Cukrář Rudolf Winter, narozený v Prunéřově a vyučený v Kadani, založil v roce 1903 se svou ženou Franziskou vlastní cukrářství v Podmoklech. Začínali v nedalekém domě č. p. 337. Když se podniku začalo dařit, přesunuli jej sem – do domu č. p. 332, kde vznikl obchod, a č. p. 333 s pekárnou, na jejímž místě je dnes zahrada kavárny.

Zpočátku šlo především o pekárnu a cukrářství s prodejem vlastních výrobků. V roce 1912 Rudolf Winter požádal o povolení prodávat kávu a podnik se rozšířil také o kavárenský provoz. Káva se tak v tomto domě podávala už před více než sto lety.

Po Rudolfově smrti v roce 1926 pokračovala v rodinném podniku jeho žena Franziska, které se říkalo Fanni, společně s dcerou Hildegard. Jejich více než čtyřicetiletý rodinný příběh zde skončil po druhé světové válce s odsunem německého obyvatelstva z Československa.

Jejich jména ale v domě připomínáme dodnes – naše tři pokoje nad kavárnou nesou jména Rudolf, Franziska a Hilda.

V dalších desetiletích dům sloužil jiným účelům. Sídlila zde například Mototechna a později výtahová firma. Na návrat ke svým kořenům si tak musel počkat několik desetiletí.

Do rekonstrukce jsme se pustili postupně. Trvala šest let a velkou část práce jsme zvládli vlastníma rukama. Pod starým cihlovým komínem vznikla zahrada, následovala kavárna a nakonec pokoje v patře.

V létě 2024 jsme otevřeli Kytky pod komínem a do domu se po více než sto letech vrátilo pečení, vůně kávy a hosté.

A minulost se nám připomněla ještě jednou. Při čištění staré studny na zahradě jsme na jejím dně objevili původní značené nádobí a další vybavení se jménem Rudolf Winter – předměty, které tu sloužily před více než stoletím.

Staré zdi, pískovcová skála, zahrada a vysoký komín tak pro nás nejsou jen kulisou. Jsou součástí příběhu tohoto místa.

A my k němu teď píšeme další kapitolu.